Vystoupení

Chcete-li putujte s námi proti proudu času... Hledáte-li vystoupení která se konat teprve budou a kam nás můžete přijít podpořit, najdete je v novinkách.

2010

Líšeňské hody 4.9.2010

Letos si s námi počasí zase zahrálo. Vytrvalý déšť sobotního dopoledne byl špatnou předzvěstí hodového průvodu a troufnu si tvrdit, že nejvíce na letošních hodech vydělali mobilní operátoři. To bylo telefonátů: půjdeme, nepůjdeme, prší, to nepřestane, tolik práce to dalo a nevyjde to, no prostě pesimismus na pochodu. Ale když už jsme skoro nedoufali, vše se obrátilo v dobré. Stárci vyšli z ulice Kubelíkovy sice s půlhodinovým zpožděním, ale o to lepší byla nálada! Stárkovali totiž ženáči (samozřejmě v modrých kordulách), a tak nebylo vše podle obvyklého pořádku. Skutečné davy doprovodily průvod až k líšeňské faře, kde čekaly stárky, první sólo bylo u čerstvě opraveného sousoší Nejsvětější Trojice. Po požehnání v kostele proběhlo předání hodového práva a ti, kteří nechtěli s průvodem na Dělňák, využili pohostinství pana faráře na farním dvoře. Večerní zábavu zahájili stárci Moravskou besedou, celou noc vyhrávala v sále Dechová hudba Blučiňáci, ve zkušebně Cimbálová muzika Líšňáci. Letošní hodovou atmosféru nejlépe vystihuje text písně, kterou s oblibou zpíval písničkář Matěj Šlof a zapsal sběratel František Svoboda:

„Aj, ta Líšeň stará hezká je,
dež se naparádí ho máje.

Děvčata rokávce bělóčký
a chlapcí kordolke červeňóčký.

V kolečko pěsničke notujó
a všecí ho máje tancujó.“

Mezinárodní folklorní festival Brno 28.8.2010

I tento festival byl ve znamení nedožitého kulatého výročí paní profesorky Jelínkové. Líšňáci vystoupili v hlavním festivalovém pořadu na nádvoří brněnské Nové radnice a zatančili rozverné Pijácké písně.

Brněnsko tančí a zpívá 10.6.2010

Letošní 35. přehlídka Brněnsko tančí a zpívá bylo věnované nedožitým 90. narozeninám zakladatelky tohoto festivalu profesorky Zdenky Jelínkové. Vystoupily nejen soubory celého Brněnska, ale též hosté z Horňácka – rodiště paní Jelínkové. Národopisný soubor Líšňáci přispěl k obohacení programu Líšeňským čardášem.

Národopisná slavnost Františka Svobody 15.5.2010

Několikrát do roka se při různých příležitostech pootevírá v Líšni objemná truhlice, která obsahuje nesmírně vzácný poklad – národopisné dědictví, které nám zanechaly předchozí generace. Tradičně dvakrát do roka se otevře dokořán pro Líšeň. Poprvé na jaře počátkem května vzdává Líšeň hold svému rodákovi, vzácnému člověku, sběrateli písní a líšeňských zvyků, Františku Svobodovi, podruhé potom v září při příležitosti tradičních Líšeňských hodů.
Letošní střídavé počasí bylo nakonec docela přívětivé a krojované dcerky v průvodu v sobotu 15. 5. konaného na počest Františka Svobody se obešly bez igelitových chráničů svých bohatých brokátových sukní. Diváci mohli na nám. Karla IV. srovnat kroje domácí s kroji letošních hostů slavnosti z Hané. Ve zcela zaplněném sále Dělňáku proběhl odpolední program, ve kterém se představili hosté z Hané trochu netradičním způsobem tzv. Hanáckým menuetem, trochu křížencem lidové tradice a dvorských způsobem zábavy. Velmi příjemným kořením bylo vystoupení naděje pokračovatelů líšeňského folkloru, souboru Líšňáček, který dokázal velmi lehce roztleskat celý sál, stejně jako vonička lidových písní v podání souboru Stará Líšeň, ve které se ozvala mírná nostalgie zašlých časů. Závěr potom tvořil skvělý výstup domácího Národopisného souboru Líšňáci a Cimbálové muziky Líšňáci v rozverných Pijáckých písních.
Ráda bych touto cestou poděkovala za příjemný zážitek v této konzumní a uspěchané době především vedoucímu Národopisného souboru Líšňáci Josefu Trávníčkovi, vedoucímu Cimbálové muziky Líšňáci Tomáši Knechtovi, vedoucí souboru Stará Líšeň Zdeňce Hanečkové a v neposlední řadě vedoucí souboru Líšňáček Heleně Vrchotové za jejich nezištnou obětavost při přípravě letošní slavnosti, všem protagonistům příjemného sobotního odpoledne a také vám všem, kteří podporujete lidové tradice. Všem přeji hodně štěstí, radosti, optimismu a hlavně vytrvalosti, se kterou se vám daří obohatit náš všední život. A také úspěchů na půdě mimo Líšeň, na různých folklorních festivalech a dalších akcích, kterými dokážete Líšeň důstojně reprezentovat.
Národ, který nechová úctu ke kulturnímu dědictví a nedokáže jej chránit a uchovat, je předurčen k pomalému zániku. Ještě jednou srdečné díky.
                                                     PhDr. Jiřina Belcredi
                                          radní města Brna a předsedkyně
                                                Komise pro kulturu RMB

Valašké Klobouky 27.3.2010

Líšňáci vyjeli na festival do Valašských Klobouk, cestou jsme se krátce zastavili v poetických Luhačovicích, a potom už rychle obléci do krojů a na jeviště Kulturního domu v Kloboukách. Ukázali jsme, co umíme, v několika pásmech, jako Regrúti, Vénešná, Líšeňské čardáš a podobně. Jeviště ovládly také líšeňské děti, které diváky zavedly do světa svých her. Večer ještě beseda u cimbálu a pak už jen příjemně ubíhající cesta domů...

Farní ples 30.1. 2010

Národopisný soubor Líšňáci zahájil I. farní ples ř. k. farnosti u sv. Jiljí v líšeňském Dělňáku Moravskou besedou, k tanci i poslechu všem vyhrávala Dechová hudba Stříbrňanka.

2009

27.11.2009

Soubor i s muzikou měl vystoupení v nově zrekonstruovaném Kulturním domě ve Žďáru nad Sázavou.

Kateřinská zábava 21.11.2009

Jako tradičně jsme pořádali Kateřinskou zábavu, k tanci i poslechu hrála Taneční kapela Karla Pešla, večer byl obohacený dvěma skvělými vystoupeními Taneční skupiny Mystery.

Lidový kroj na Brněnsku 14.11.2009

V Křišťálovém sále brněnské Staré radnice proběhl seminář Lidový kroj na Brněnsku pořádaný sdružením Brněnsko tančí a zpívá ve spolupráci s BKC a statutárním městem Brnem. Letošním tématem byl dětský oděv v průběhu roku.

Lidový tanec na Brněnsku 3.10.2009

V prostorách Kulturního domu na Charbulově ul. se uskutečnilo taneční školení tanců z Brněnska pořádané sdružením Brněnsko tančí a zpívá, které zaštítilo statutární město Brno. Lektorkou byla Mgr. Jitka Šafaříková, jejíž pojetí taneční teorie i samotná výuka tanců vzbudila všeobecné nadšení.

Papežská mše v Brně – Tuřanech 27.9. 2009

Návštěva Svatého otce v Brně? Jistě uznáte, že to byla pro nás výzva. Zpočátku jsme sice viděli – a klidně to přiznáváme – spíše problémy, jako dopravu, brzké vstávání, dlouhé čekání, velkou únavu a tak dále a tak dále... Ale nakonec se vše jakoby samo vyřešilo. Svoje domácí zázemí nám ve Slatině poskytli manželé Vaňkovi, jejichž rodinný dům jsme částečně proměnili v krojovou šatnu a oblečeni v krojích jsme pak pěšky vyrazili na tuřanské letiště. Cesta byla příjemná, nadšení všech poutníků bylo pro nás skutečným povzbuzením. Nakonec jsme díky výřečnosti Tomáše Klusáka zaujali docela prestižní místo nikoli v sektoru pro krojované, ale poblíž papežského oltáře, přímo u cesty, po níž kolem nás projížděl Benedikt XVI. A dlouhé čekání na mši? Uteklo jako voda, obřad byl skutečně jedinečným zážitkem, z oltáře na nás shlížela Panna Maria tuřanská, blíže jsme jak duchovně, tak fakticky prostě nemohli být... A do Líšně papež přijede těžko :-).

Líšeňské hody 5.9. 2009

Te líšeňské první stárko…
Stárky krásně ustrojené v bílých baňatých rukávcích opentlených širokými stuhami, v živě barevné kordulce na prsou zpestřené květy s rozmarýnem, ve vyšívaných sukních a barevné brokátce, vrzavých střevících „parýskách“ s červenými punčochami. Vlasy učesané na „motáč“ plný pomněnek a ozdob – jdou jak nekorunované královny ve vědomí, že se na ně dívá celá Líšeň… Stárci pochodují bujarým krokem za nimi, odpovídají na juchání stárek, až se na kloboucích vysoko opentlené rozmarýny třesou… Vysoké boty se lesknou jako zrcadlo, košile září bělostí, zlaté knoflíky se svítí na červených kordulách a karafy s vínem jsou při výskání stále nad hlavami…
Podobně vzpomínal na líšeňské hody v 70. letech minulého století ve svém „Městečku nad městem“ publicista Josef Kučera. A přece jeho myšlenky, jež odkazují k přelomu 19. a 20.století, plně vystihují i letošní hodování. K všeobecnému veselí i radostné atmosféře přispělo i slunečné počasí. A tak se zase naše městečko rozzářilo pestrými barvami i čarovnými odlesky jasných brokátek… Byli jsme velmi rádi, že slavnostní požehnání v kostele sv. Jiljí udělil přes svůj nabitý program líšeňský duchovní správce P. Mgr. František Vavruša a pak proběhlo předání hodového práva před restaurací U Libušky.
Rozjásaní stárci i chasa si užívali radostnou atmosféru hodového odpoledne, a nebýt Moravské besedy, snad by do sálu ani nedošli. A přece právě tam se stalo cosi nevšedního a zcela jedinečného! Za zpěvu lidových písní z Brněnska krojovaní na parketu spontánně vytvořili čtyři soustředné kruhy, které se zvolna točily – sudé stejným směrem, liché opačným… Zcela nečekaně se tedy početní diváci stali svědky toho, co v 19. století tolik obdivovaly zástupy Brňanů, kteří si nenechali naše hody nikdy ujít, každoročně do Líšně přijížděli a nadšeně obdivovali jejich okázalost a slavnostní protokol. Koneckonců úplně stejně hodová kola popisují sběratelé Cyril Mašíček a František Bartoš ve své „Líšni“ (Brno, 1902).
Večer v sále zářily stárky v bílých mušelínkách a stárci si po celou zábavu užívali všech polek i valčíků, které hrála Dechová hudba Blučiňáci, ale i krásných lidových písní v podání Cimbálové muziky Líšňáci.
Co zbývá dodat na závěr? Možná to nejdůležitější - děkujeme všem milým hostům i divákům za přízeň a těšíme se na hody v roce 2010!

Folklorní festival „V zámku a podzámčí“ 20.6.2009

Svým uměním jsme přispěli k obohacení 3. ročníku festivalu V zámku a podzámčí v Přerově. Ani tuto klíčovou sobotu nám bohužel počasí nepřálo, proto museli organizátoři – soubor Haná z Přerova konání programu přesunout z krásného historického náměstí pod střechu místního kulturního střediska. Tam jsme tančili svá oblíbená pásma: Réduvák, Regrúty, ale i sólové tance, jako Cófavó a Vénešnó. Pršelo vydatně, ale krojovaní si nenechali odpoledne pokazit, focení na náměstí se podařilo, nová přátelství byla navázána a Hanou jsme pozvali na líšeňskou Národopisnou slavnost Františka Svobody v příštím roce...

Brněnsko tančí a zpívá – národopisná přehlídka 11.6.2009

Letošní přehlídka s názvem „Zapomněl sem duma gatí...“ byla věnována žertům a satiře v lidovém umění. Kromě našeho souboru vystoupila významná tělesa našeho regionu a zejména host – Národopisný soubor Trnka z Vyškova pod vedením paní Zdeňky Rotreklové.

Národopisná slavnost Františka Svobody 16.5.2009

Národopisná slavnost aneb Svátek všech Líšňáků? František Svoboda vytvořil veliké dílo. Do linek notové osnovy dokonale zachytil kus mizejícího světa. Více než jiní lidé si uvědomoval, že všechny radosti i strasti všedního života mají svůj odraz v lidové písni a tanci. Věděl, že lidovým bohatstvím nejsou jen projevy slovesné a taneční, ale že i kroj se stává vzácným projevem krásna a vkusu, tedy lidovým uměním. To vše se nám zachovalo díky tomuto prozíravému sběrateli, jehož památku jsme uctili v sobotu ráno na líšeňském hřbitově. Průvod krojovaných vyšel z tradičního seřadiště v ulici Kubelíkově. Byl chvatný a uspěchaný – jak by ne, vždyť počasí nebylo zrovna příznivé. A tak jsme kvůli dešti na náměstí Karla IV. tentokrát dojít nemohli… Národopisná přehlídka začala s mírným zpožděním, ale o to slavnostněji zpěvem líšeňských písní v podání sólistky Žanety Kiliánové a Cimbálové muziky Líšňáci pod vedením Tomáše Knechta. Domácí soubor se pak představil pásmem „Debe bela vojna…“ – obrázkem ze života líšeňských rekrutů v choreografii Heleny Vrchotové. Letošní přehlídku obohatil svým uměním Taneční soubor Heřmánek, který působí při Základní umělecké škole Jaroslava Kvapila v Brně. V choreografii Jany Veselé předvedl Taneční obrázky z Lašska a posléze scénický tanec na hudbu skupiny Čechomor. Slavnost by byla velmi ochuzená, kdyby nevystoupil Národopisný soubor Stará Líšeň s líšeňskými písněmi a plkačkami. Uměleckou vedoucí a duší tohoto tělesa je Zdeňka Hanečková a snad můžeme prozradit, že jejím velkým učitelem byl právě František Svoboda. Přehlídku završilo pásmo Pijáckých písní, které pro Národopisný soubor Líšňáci připravila v roce 1993 choreografka Marie Knechtová. A tak jsme se nechali unášet lyrickými i žertovnými písněmi, kterými se kdysi u muziky bavívali naši předkové. Nejsou nám nikterak cizí; vždyť láska, zábava, pivo, víno, humor i milá lidová satira patří k životu i dnes. Naše ohlédnutí za letošní slavností nemůžeme zakončit jinak než poděkováním všem tanečníkům, zpěvákům, hudebníkům, početnému zástupu našich přátel a příbuzných, jejichž náročná práce ve prospěch souboru zůstává očím veřejnosti většinou skryta, ale bez níž bychom se nikdy neobešli. Ke zdaru akce letos zvlášť významně přispěli svým osobním nasazením pracovníci KCL pod vedením pana Koubka, moderátorka a kamarádka Silvie Bukovská, příznivec, technik a zvukař v jedné osobě Aleš Kučera (úkoly, které musel řešit, věřte, byly obzvlášť obtížné) a výtvarnice Jana Moštková. Finančně byla slavnost podpořena statutárním městem Brnem a kulturní a školskou komisí. Zvláštní poděkování patří potomkům sběratele Františka Svobody a je pro nás velkou ctí, že nám zachovávají svou dlouholetou přízeň. A konečně největší díky patří vám všem, milí spoluobčané a přátelé, jste naším „hnacím motorem“, bez vás by naše práce postrádala smysl…

2008

Oslavy 450. výročí povýšení Líšně na městečko 29. a 30.11. 2008

Městská část Brno-Líšeň a Kulturní centrum Líšeň připravily oslavy tohoto významného výročí, při nichž vystoupil i Národopisný soubor Líšňáci s Cimbálovou muzikou Líšňáci. Tanečníci předvedli typické tance zapsané sběratelem Františkem Svobodou v několika pásmech, jimiž obohatili nedělní program oslav v líšeňském Dělňáku.

Kateřinská zábava 22. 11. 2008

Taneční zábava, kterou bývá oficiálně ukončena folklórní sezóna, proběhla jako vždy v jídelně Základní školy Holzova 1 v Líšni, k tanci i poslechu hrála Taneční skupina Karla Pešla.

Koncert k 25. výročí založení Cimbálové muziky Líšňáci 15. 11. 2008

Koncert se uskutečnil v sále líšeňské radnice, jako host s muzikou zazpívala sólistka Žaneta Kiliánová, vystoupil též Národopisný soubor Stará Líšeň vedený Zdeňkou Hanečkovou i valašská cimbálová muzika Soláň se svými sólisty.

Líšeňské hody 5. a 6. 9. 2008

Národopisný soubor Líšňáci ve spolupráci s TJ Sokol Líšeň, Římsko-katolickou farností u sv. Jiljí a Divadlem Líšeň uspořádali u příležitosti 450. výročí povýšení Líšně na městečko Líšeňské hody. Slavnostního průvodu se zúčastnili líšeňští stárci, chasa z Líšně i ze Slatiny, Šlapanic a dalších brněnských obcí, Dechová hudba Blučiňáci a Brněnský městský střelecký sbor. Po požehnání v kostele sv. Jiljí před zámkem v Belcrediho ulici předvedl Brněnský městský střelecký sbor svoje umění, posléze radní města Brna PhDr. Jiřina Belcredi pokřtila nově vydanou knihu MUDr. Františka Elpla „Řada pohádek a pověstí nasbíraných v Líšni u Brna na Moravě“, která poprvé vyšla v Praze roku 1904. Průvod krojovaných pokračoval na hřiště Líšeňské Sokolovny, kde stárci i přespolní zatančili Moravkou besedu. Večerní zábava, při níž vyhrávali Blučiňáci i Cimbálová muzika Líšňáci, měla nádhernou atmosféru letní noci a pokračovala do časných ranních hodin. V neděli se stárci zúčastnili hodové mše za rodáky v kostele sv. Jiljí, odpoledne bylo svátostné požehnání a po něm beseda s brněnskou historičkou Milenou Flodrovou o historii Líšně i jejích významných osobnostech. Zajímavé a strhující vyprávění paní Flodrové prokládaly skladby barokní hudby. Oslavy završilo představení Divadla Líšeň v zámeckém parku: PARAMISA – Chytrý hloupý Rom.

Ohlédnutí za líšeňskými hody aneb O hojnosti a slavných narozeninách našeho městečka
Zapátráme-li v odborných slovnících, zjistíme, že starobylé a pro moderního člověka dnes již poněkud neobvyklé slovo „hody“ znamenalo svátek, hojnost, blahobyt, bohatou hostinu – lidé se v dřívějších dobách dokonce raději zadlužili, než aby porušili tuto tradici a na slavnostním stole nebyla hojnost jídla a pití. Letošní líšeňské hody o prvním zářijovém víkendu byly více než kdy jindy skutečnou ukázkou tohoto slova. Již neobvykle bohatý program odrážel význam výročí, které jsme zároveň slavili – 450 let od povýšení Líšně na městečko. Kdo chtěl vnímat krásu všemi smysly, zakusil skutečnou hojnost i v tomto ohledu. Nejprve přišlo ke slovu potěšení pro nos, protože vůni čistících prostředků v naleštěných domácnostech (k úlevě mužského pokolení) vystřídala vůně hodových koláčů. Potěšení pro oko nastalo zejména ve chvíli, kdy ulicemi kráčel hodový průvod – ani slunce se nenechalo zahanbit a v hojnosti jeho paprsků zářily barvy nádherných krojů. A co chuť? O koláčích už byla řeč, ale co teprve dobré víno, které stárci a líšeňská chasa dávali ochutnat hojnému počtu návštěvníků a hostů. A bylo také mnoho možností, jak vyjádřit svou radost i zpěvem a pohybem. Mnozí si ještě dnes vybaví pevnost tanečního objetí při odpolední moravské besedě i dotek letní noci na tancem rozpáleném čele při večerní zábavě. I ucho si přišlo na své. Slavnostní tóny dechovky nebo chvíle s cimbálovou muzikou Líšňáci, tóny barokní hudby i zvuky neobvyklé (vystoupení městského střeleckého sboru) kontrastovaly se ztišením při požehnání v líšeňském kostele. Hojnost moudrosti a nových informací o Líšni jsme v neděli slyšeli od brněnské historičky Mileny Flodrové. Nechyběla ani pohádka na dobrou noc v podání Divadla Líšeň. A tak bychom i my měli skončit pohádkově – zazvonil zvonec a našemu vzpomínání na krásné chvíle je konec. Ale není důvod ke smutku. Rok uběhne jako voda a hody tu budou zase – a navíc s dalším výročím! Paní Flodrová ve své přednášce totiž připomněla, že v roce 2009 uplyne 190 let od doby, kdy se v Líšni usadili Belcrediové. Tak vidíte, slavit můžeme zase… Nejen filatelisty letos jistě potěšila emise známek s motivem líšeňského kostela, bohatství a moudrost ukrytou v líšeňské kultuře můžete užívat každý všední den, nahlédnete-li do čerstvě pokřtěné knihy pohádek F. Elpla „Řada pohádek a pověstí nasbíraných v Líšni u Brna“. Snad se vám podaří vrátit se do barevného světa fantazie, který jsme mnozí odložili s dětskými střevíčky. Právě my dospělí totiž nejvíce potřebujeme znovu a znovu slyšet o šťastném konci všech příběhů. Ať se tedy trocha této krásy a víry v dobro přenese do vaší vlastní životní reality.
                                                Mgr. Milena Tomanová, Ph. D.

MFF Jihlava 21. - 22. června 2008

Vyrazili jsme z Líšně v sobotu ráno v 6 h., neboť program byl zaplněný a naplněný k prasknutí! Už v 10 h. jsme procházeli v krojovaném průvodu historickým centrem města, pak jsme se představili na jevišti na náměstí, odpoledne v 15 h. byl první slavnostní program tamtéž a poté společný festivalový večer zúčastěných souborů…
V neděli dopoledne jsme společně se slovenskými přáteli vystupovali v blízké Brtnici a odpoledne znovu na náměstí. Co vše jsme v Jihlavě tančili? Hópavó a Líšeňskó hymnu, Regrúty a nesměla chybět Véškuvá, Čardáš a Líšeňská muzika…

Folklórní odpoledne ve Slatině 14. června 2008

Tato první „vlaštovka“ probíhala ve znamení jedinečné přehlídky tanečního umění slováckých verbířů. Ale my jsme se neztratili! Přestože připravené jeviště bylo pro nás malé (celkem snadno jsme zaplnili velký prostor před ním), upoutali jsme pozornost zaslouženě – Slatinou zněly rekrutské a vojenské písně z našeho regionu a poetickou vzpomínku na líšeňské regrúty si odnášeli všichni hosté…

Brněnsko tančí a zpívá 12. června 2008

Letošní pořad nesl název „To nejlepší z Brněnska“ a Líšňáci se předvedli nově nacvičeným pásmem tanců. Nabité hlediště nádvoří brněnské Staré radnice vidělo tance Vrtěná, Drndavá, Dupák. Zasloužené uznání sklidila „naše“ zpěvačka Žaneta Kiliánová za voničku lidových písní z Líšně…

Národopisná slavnost Františka Svobody 2008

... se letos konala již po osmé. Krojovaní se sešli v sobotu 24. května 2008 v ulici Kubelíkově a ve 14.00 h. průvod vyšel směrem k náměstí. Letos byl „tak trochu nový“, neboť jsme zvolili starobylý způsob uspořádání – za dětmi šly v trojicích všechny ženy, teprve potom skupina mužů. Dechová hudba Blučiňáci svižně vyhrávala do kroku a za ní si vykračovali naši letošní hosté – Národopisný soubor Vizovjánek z Vizovic v krásných valašských krojích.
A také se v průvodu tancovalo, dynamická taneční zastávka proběhla jako tradičně „na městečku“, kde se i Valaši spontánně představili jedním ze svých dynamických pásem. Vyvrcholením slavnosti byla ovšem přehlídka zúčastěných souborů v Dělňáku, kterou zahájila Cimbálová muzika Líšňáci se sólistkou Žanetou Kiliánovou, která jedinečným způsobem představila líšeňské písňové bohatství, poté všechny přítomné jménem Zastupitelstva a Rady města Brna přivítala PhDr. Jiřina Belcredi. Pak už před nabitým Dělňákem následoval pestrý sled tanečních i pěveckých čísel velkých i malých krojovaných Líšňáků i Líšenek, dětí i dospělých Vizovjanů.
Děkujeme velikému množství našich příznivců, hostů, kteří se letošní slavnosti zúčastnili, všem účinkujícím, organizátorům, Statutárnímu městu Brnu a Kulturní a školské komisi Brno-Líšeň.
Závěrem připomeňme slova z knihy „Jako když dýchneš na sklo“ jedinečné moravské etnografky PhDr. Miroslavy Ludvíkové, CSc., s nimiž by souhlasil jistě i líšeňský sběratel František Svoboda: „Tolik se dnes mudruje o převtělování duší, a přitom se zapomíná, že my sami v sobě neseme převtělení svých předků, celou minulost věků, aniž o tom víme či vůbec chceme vědět. Je zasutá hluboko, chodíme po ní jako po střeše, dupeme po ní, ale dunění už nejsme schopni slyšet. Za chvíli klesne ještě hlouběji a už nepomůže špendlíčkem kopat, prstíčkem hrabat. Naše škoda.“

2007

Hody 2007 - Te líšeňské první stárko…

Stárky krásně ustrojené v bílých baňatých rukávcích opentlených širokými stuhami, v živě barevné kordulce na prsou zpestřené květy s rozmarýnem, ve vyšívaných sukních a barevné brokátce, vrzavých střevících „parýskách“ s červenými punčochami. Vlasy učesané na „motáč“ plný pomněnek a ozdob – jdou jak nekorunované královny ve vědomí, že se na ně dívá celá Líšeň… Stárci pochodují bujarým krokem za nimi, odpovídají na juchání stárek, až se na kloboucích vysoko opentlené rozmarýny třesou… Vysoké boty se lesknou jako zrcadlo, košile září bělostí, zlaté knoflíky se svítí na červených kordulách a karafy s vínem jsou při výskání stále nad hlavami…

Podobně vzpomínal na líšeňské hody v 70. letech minulého století ve svém „Městečku nad městem“ publicista Josef Kučera. A přece jeho myšlenky, jež odkazují k přelomu 19. a 20.století, plně vystihují i letošní hodování. K všeobecnému veselí i radostné atmosféře přispělo i slunečné počasí. A tak se zase naše městečko rozzářilo pestrými barvami i čarovnými odlesky jasných brokátek… Byli jsme velmi rádi, že slavnostní požehnání v kostele sv. Jiljí udělil přes svůj nabitý program líšeňský duchovní správce P. Mgr. František Vavruša a pak proběhlo zvlášť očekávané předání hodového práva – vždyť ho poprvé v historii obce udělovala paní starostka – PhDr. Jiřina Belcredi! K sólu ji pak vyzval letošní první stárek Tomáš Klusák, první stárka Jitka Vrchotová vzápětí vzala do kola pana místostarostu Ing. Zdenka Vícha, CSc.
Rozjásaní stárci i chasa si užívali radostnou atmosféru nádherného hodového odpoledne, a nebýt Moravské besedy, snad by do sálu ani nedošli. A přece právě tam se stalo cosi nevšedního a zcela jedinečného! Za zpěvu lidových písní z Brněnska krojovaní na parketu spontánně vytvořili čtyři soustředné kruhy, které se zvolna točily – sudé stejným směrem, liché opačným… Zcela nečekaně se tedy početní diváci stali svědky toho, co v 19. století tolik obdivovaly zástupy Brňanů, kteří si nenechali naše hody nikdy ujít, každoročně do Líšně přijížděli a nadšeně obdivovali jejich okázalost a slavnostní protokol. Koneckonců úplně stejně hodová kola popisují sběratelé Cyril Mašíček a František Bartoš ve své „Líšni“ (Brno, 1902).
Večer v sále zářily stárky v bílých mušelínkách a stárci si po celou zábavu užívali všech polek i valčíků, které hrála Dechová hudba Blučiňáci, ale i krásných lidových písní v podání Cimbálové muziky Líšňáci.
Co zbývá dodat na závěr? Možná to nejdůležitější - děkujeme všem milým hostům i divákům za přízeň a těšíme se na hody v roce 2008! Bude to opět rok velkého líšeňského výročí, vždyť před čtyřmi sty padesáti lety, v roce 1558, povýšil císař Ferdinand I. Líšeň na městečko a udělil mu na pečeti krásný znak se „štítem všechným červeným, v němž přes vinný dřevěný s podloženými hrozny zelenými se vidí…“

MFF Karlovy Vary 7. - 9. září 2007

Bez nadsázky lze říci, že Líšňáci budili pozornost na každém kroku! Hostitelé nám poskytli zázemí v hotelu Thermal, odkud jsme vyráželi na vystoupení v rámci jednotlivých festivalových pořadů. A tak jsme tančili nejen ve velkém sálu hotelu Thermal v hlavním galaprogramu, ale také v proslulém hotelu Pupp, kde probíhala i výstava jedinečného karlovarského porcelánu, na náměstí v blízkém Sokolově a na dalších místech.
Vyvrcholením byl sobotní průvod krojovaných historickým centrem města, Líšeň i celé Brněnsko jsme zvesela reprezentovali na karlovarské kolonádě. Poděkování patří všem tanečníkům, paní choreografce, hudecké muzice i členům souboru Stará Líšeň, kteří nás podporovali svým zpěvem…

Festival v Ketkovicích 5. července 2007

Velmi rádi jsme se zúčastnili tohoto festivalu, kde nadšené publikum zhlédlo v našem podání „úryvky z líšeňské svatby“ i s tanečním veselím. Náš program byl sám o sobě i krojovou přehlídkou – nevěsta s ženichem, družičky a družbové, svatební rodiče, krojovaná chasa… Přestože nás z jeviště v malebné zahradě ketkovské „hospody“ vyhnala malá přeháňka, zůstaly nám krásné vzpomínky a umělecké fotky od pana fotografa Jaroslava Hanáka.

Pouť na Kostelíček 2007

Kostelíček – pro každého obyvatele Líšně místo vpravdě poetické a v každé roční době přitažlivé. O červencových nedělích ožívá zvlášť intenzivně při poutích líšeňské farnosti…
A po mši nezbytné focení, vždyť snímky z Kostelíčku jsou vždy jedinečné!

Národopisný festival ve Vizovicích 24. června 2007

Zatančili jsme na nádvoří i v areálu zámeckého parku ve Vizovicích. A zase Líšňáci zářili nejen pečlivě upravenými kroji, ale i melodickou hudbou a originálním tanečním projevem.
A Vizovičtí? Ti jsou k nám pozvaní na Národopisnou slavnost Františka Svobody, která proběhne 24. května 2008. Těšíme se!

25.11. 2006

Národopisný soubor Líšnáci Vás srdečně zve, na Národopisnou slavnost Františka Svobody a Katerinskou hodovou zábavu.

Akce se koná 25. listopadu 2006 v jídelně ZŠ Holzova 1
začátek ve 20:00, vstupné 70,-
předprodej: Galanterie pí. Marečkové, nám. Karla IV.

Těší se na Vás Národopisný soubor Líšňáci, Líšňáček a Májíček, k tanci a poslechu hraje Skupina Karla Pešla

22.9. - 24.9. 2006

Účastníme se festivalu v Mariánských Lázních, srdečně Vás zveme...

16. 9. 2006

Svatba dvou členů souboru, Petry Rýznarové a Pavla Klímy v 11.00 v líšeňském kostele, zveme všechny krojované!

9.9. 2006

Se zúčastníme jako hosté SETKÁNÍ NA PODHORÁCKU, které probíhá ve Velké Bíteši, vystoupíme v odpoledním programu od 13.30 na bítešském náměstí.

2. 9. 2006 LÍŠEŇSKÉ HODY

Průvod vyjde za příznivého počasí ve 14.00 z ulice Kubelíkovy, půjdeme přes náměstí na Belcrediho ulici pro stárky, odtud zpět na náměstí, kde bude tradiční taneční zastávka, pak do kostela na požehnání. Starosta předá hodové právo "U Libušky" a půjdeme do Dělňáku.

Odpolední zábava bude ve slavnostně otevřeném Dělňáku (mimochodem poslední akcí v Dělňáku byly hody v roce 1986, tak je to letos právě 20 let, co byl tento sál zavřený), zahájí ji Moravská beseda. K tanci i poslechu bude hrát dechovka Blučiňáci.

Součástí hodů bude výstava "Pohledy do národopisných sbírek" připravená výtvarnicí Janou Moštkovou, výstava bude přístupná celý následující týden.

Večerní zábava začne v Dělňáku ve 20.00, v sále budou vyhrávat Blučiňáci, v dalších prostorách Líšňáci a ještě jedna cimbálka navíc... Ve 20.30 bude stárkovské sólo, pak křest CD, které nahrála Cimbálová muzika Líšňáci. Zábava skončí v 02.00 h.

V neděli 3.9. se krojovaní stárci v 10.00 zúčastní mše v líšeňském kostele.

Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 700. výročí od první historicky doložené zmínky o Líšni (1306 - 2006), připravili jsme pro vás zbrusu novou publikaci LIDOVÝ KROJ V BRNĚ-LÍŠNI. Poprvě se s ní můžete seznámit právě na hodech!

Pouť na Kostelíček 2006

Každoročně o první červencové neděli vycházíme na Kostelíček, abychom se zúčastnili pouti k Panně Marii „v háji třešňovém“.
Rozhlížíme se po krajině – přírodě, městečku, přemýšlíme o generacích předků, které svou prací a úsilím zanechaly bohatá zastavení v životě každého z nás…